Výzkum skupiny Biofyziky se zabývá vlivem významných abiotických faktorů prostředí souvisejících se změnou klimatu (jako jsou intenzita a spektrální složení radiace, teplota vzduchu, koncentrace CO2) na asimilační aparát vyšších rostlin, a to od mechanismů regulace využití dopadající radiace až po odezvu fotosyntetické aktivity na úrovni listu, rostliny a částečně porostu. Intenzivně jsou studovány také aklimační a ochranné mechanismy na molekulární a metabolické úrovni zamezující poškození fotosyntetického aparátu v nepříznivých podmínkách prostředí. Dílčí směry výzkumu jsou blíže popsány níže.
Experimentální zázemí výzkumu (viz Laboratoře a přístrojové vybavení) je založeno především na použití a rozvoji biofyzikálních metod optické spektroskopie ke studiu struktury a funkčního stavu asimilačního aparátu a biochemických metod analýzy složek asimilačního aparátu (fotosyntetické pigmenty, sekundární metabolity, pigment-proteinové komplexy tylakoidních membrán a další).
Pochopení fotosyntézy v přirozeném dynamickém prostředí vyžaduje znalost dlouhodobých (aklimace) i krátkodobých odezev fotosyntetického aparátu, včetně jejich interakcí. Aklimace rostlin na nepříznivé (stresové) environmentální podmínky zahrnuje celou řadu specifických procesů, které vedou ke změnám struktury a organizace fotosyntetického aparátu, což umožňuje optimalizaci jeho funkce. Zabýváme se především aklimační odezvou fotosyntetického aparátu vyšších rostlin na změny intenzity a spektrální kvality záření nebo teploty, přičemž tato odezva se může výrazně lišit u různých druhů rostlin.
Ilustrativní obrázky zobrazující výsledky různých biofyzikálních metod A) analýza fluorescence chlorofylu a na listech adaptovaných na tmu B) nízkoteplotní (77K) emisní spektra fluorescence chlorofylu a izolovaných thylakoidních membrán C) nativní elektroforetická separace pigment-proteinových komplexů thylakoidní membrány
Zaměřujeme se na jednu z dosud nezodpovězených otázek membránové biologie, tj. roli nedvouvrstevných membránových lipidů v thylakoidních membránách rostlin. Energetizace thylakoidní membrány je podmíněna její organizací do lipidové dvouvrstvy, přesto je thylakoidní membrána tvořena zhruba z 50 % molekulami monogalaktosyldiacylglycerolu, který se řadí mezi lipidy, které dvouvrstvu nevytváří. Konkrétně studujeme základní vlastnosti polymorfismu lipidů v thylakoidních membránách rostlin, strukturní entity související s různými lipidovými fázemi nebo jejich fyziologický význam. Naše výsledky podporují model thylakoidní membrány označovaný jako „Dynamic Exchange Model“, který je založen na koexistenci různých lipidových fází a jejich dynamické rovnováze reagující na změny fyzikálně-chemického prostředí a fyziologických procesů v thylakoidní membráně chloroplastu.
Polymorfismus lipidů v thylakoidních membránách detekovaný pomocí 31P-NMR a model thylakoidních membrán „Dynamic Exchange Model“.
Předmětem tohoto výzkumného směru je studium významu a funkce malých molekul (metabolitů) v aklimačních procesech vedoucích ke zvyšování odolnosti rostlin vůči působení stresových faktorů prostředí. Zabýváme se především fenolovými látkami, karotenoidy, tokoferoly (ale i dalšími třídami sekundárních metabolitů). Zkoumáme působení abiotických faktorů prostředí a jejich vzájemné interakce v kontextu jejich schopnosti regulovat obsah ochranných metabolitů v rostlinách, sledujeme dynamiku produkce a degradace těchto látek v rostlinném materiálu a snažíme se také objasnit jejich vzájemnou zastupitelnost v rámci ochranných procesů (zejména v oblasti potlačení oxidativního stresu). Okrajově se zabýváme molekulárními mechanismy souvisejícími s percepcí vnějších abiotických faktorů (především světla a jeho spektrálního složení, teploty atd.) a šířením signálů vedoucích k modulaci metabolismu zájmových látek. Nedílnou součástí tohoto výzkumného směru je také rozvoj metod umožňujících sledovaní tvorby reaktivních forem kyslíku (ROS) a produktů interakce ROS s významnými biomolekulami (DNA, proteiny, lipidy). Společně s analýzou stavu fotosyntetického aparátu, je stanovení ROS a produktů oxidace biomolekul prostředkem pro zhodnocení míry poškození rostlin na molekulární úrovni, a tedy nepřímo i účinnosti aklimačních mechanismů, jichž se nízkomolekulární ochranné látky účastní.
Variace metabolického profilu fenolových látek v důsledku aklimace rostlin (Hordeum vulgare) na světlo různé intenzity a spektrální kvality (L-low, M-medium, H-high irradiance; R-red, G-green, B-blue light; zkratky látek viz Pech et al. 2022). Vliv spektrální kvality viditelného světla na akumulaci produktů lipidové peroxidace a jejich hromadění v průběhu světelného stresu.
Zabýváme se studiem vlivu vnějších abiotických faktorů (především ozářeností, teplotou, suchem, koncentrací CO2) na fotosyntetickou asimilaci CO2 z širšího, ekofyziologického pohledu. V této oblasti zkoumáme, jak změny difúzních a biochemických limitací fotosyntézy (např. průduchová a mezofylová vodivost a karboxylační aktivita enzymu Rubisco) ovlivní fotosyntetickou aktivitu, produktivitu a odolnost rostlin k vnějším environmentálním stresorům. Na fotosyntetickou aktivitu nahlížíme také z pohledu dostupnosti a efektivity využití vody, v té souvislosti nás proto zajímá řízení a distribuce hustoty průduchů na listech a propustnost kutikulární membrány, která je hlavní bariérou pro výpar vody z rostliny.
Působení vnějších environmentálních faktorů je studováno z pohledu fotosyntetické aktivity a růstu rostlin. A) Příklad protokolu měření fotosyntetické asimilace CO2 a průduchové vodivosti pro vodu. Měření nám poskytne informace o aktuální rychlosti fotosyntézy, karboxylační aktivitě enzymu Calvin-Bensonova cyklu, difúzních a biochemických limitacích fotosyntézy; B) mikroskopické analýzy počtu a rozmístění průduchů na povrchu listu poukazují na schopnosti rostliny adaptovat se na aktuální podmínky prostředí; C) náš výzkum je zaměřen na studium jednotlivých environmentálních faktorů a také jejich interakce, které jsou v přirozeném prostředí obvyklé.